POSLANECKÁ SNĚMOVNA PO TÉMĚŘ 5 MĚSÍCÍCH PROJEDNÁVÁNÍ SCHVÁLILA NÁVRH ZÁKONA O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ. V JAKÉ VERZI SE JÍM BUDE NYNÍ ZABÝVAT SENÁT ? STIHNOU SE SPOLEČNOSTI DO 1. ČERVENCE 2023 PŘIPRAVIT ?

Pokud tak povinné subjekty (všichni zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci, veřejné instituce a další vybrané entity) dosud neučinily, již zanedlouho budou muset implementovat vnitřní oznamovací systém, který umožní zaměstnancům, obchodním partnerům a dalším subjektům upozorňovat na protiprávní jednání uvnitř organizace či poškozování veřejných zájmů. I organizace, které mají zavedené oznamovací systémy např. podle dosavadních AML předpisů, budou muset své systémy přizpůsobit nově přijatým právním požadavkům.

Povinné subjekty budou muset důsledně chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními a odhalením jeho identity. Dále budou povinny určit příslušnou osobu, která bude odpovídat za příjem a řešení oznámení, dodržovat zákonné lhůty při prověřování oznámení a komunikaci s oznamovatelem, chránit jeho totožnost a vést evidenci o přijatých oznámeních.

Za porušení povinností bude povinným subjektům hrozit pokuta až do výše 1 milionu Kč. Příslušné osoby budou moci být potrestány pokutou až do výše 100 tisíc Kč. Kromě toho oznamovatel může požadovat po chybující organizaci náhradu nemajetkové újmy s tím, že v případném sporu bude důkazní břemeno ležet na povinné osobě.

Sdílení vnitřního oznamovacího systému s jinou společností bude umožněno pouze zaměstnavatelům s nejvíce 249 zaměstnanci. Všichni ostatní zaměstnavatelé, včetně těch, kteří jsou  součástí skupiny, budou muset zavést svůj vlastní vnitřní oznamovací systém – využití skupinového oznamovacího systému z pohledu českého zákona neobstojí.

JAKÉ ZMĚNY PŘINESLO PROJEDNÁNÍ NÁVRHU ZÁKONA V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ?

Legislativní proces v Poslanecké Sněmovně od počátku provázela dvě hlavní témata: povinnost přijímat anonymní oznámení a ochrana oznamovatelů, kteří oznámí podezření ze spáchání přestupku.

V pátek 21. dubna 2023 byl ve třetím čtení schválen pozměňovací návrh, dle kterého bude ochrana poskytnuta nejen oznamovateli, který oznámí podezření ze spáchání trestného činu či porušení jiného předpisu v zákonem vymezených oblastech, ale rovněž oznamovateli, který nahlásí podezření ze spáchání přestupku, za nějž hrozí pachateli pokuta ve výši alespoň 100 tisíc Kč. Přestupky jsou v České republice upraveny v mnoha předpisech, které regulují jednotlivé úseky veřejné správy (jde o cca 250 právních předpisů), bude tedy zajímavé sledovat, jak se oznamovatelé budou schopni vypořádat s právní kvalifikací ohlašovaných skutečností, aby zjistili, zda jde o oznámení, kterým se bude aktivovat jejich ochrana či nikoli.

Naopak byl odmítnut pozměňovací návrh, podle kterého by byli veřejné subjekty a zaměstnavatelé povinni přijímat a prověřovat i anonymní oznámení. Na druhou stranu příjem anonymních oznámení není zakázán, a proto každá povinná osoba bude mít možnost se sama rozhodnout, zda se bude zabývat i anonymními oznámeními, či nikoli.

STIHNE SE PLÁNOVANÁ ÚČINNOST OD 1. ČERVENCE 2023 ?

Evropská komise v polovině března oznámila, že podá žalobu na Českou republiku a další členské státy, které dosud neimplementovaly směrnici o ochraně oznamovatelů do svých právních řádů. Současně požádala o vyměření pokuty, která bude nabíhat do doby, než bude evropská úprava transponována – výše pokuty dosahuje 4 900 EUR denně a počítá se od prvního dne prodlení, tj. již od 18. prosince 2021. Lze proto očekávat, že legislativní proces v Senátu proběhne rychle a efektivně tak, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve.

Podle současného návrhu by povinné subjekty měly mít cca měsíc na to, aby po přijetí zákona implementovaly vnitřní oznamovací systém, určily kvalifikovanou příslušnou osobu, zveřejnily všechny povinné informace a zajistily splnění dalších svých zákonných povinností.

Podle našich zkušeností trvá implementace vnitřního oznamovacího systému několik týdnů – je totiž nezbytné nastavit technologie a procesy pro bezpečné oznamování, připravit a schválit související vnitřní dokumentaci, doplnit webové stránky a v neposlední řadě proškolit příslušné osoby i potenciální oznamovatele. Proto doporučujeme implementaci neodkládat na poslední chvíli.

NA ZÁVĚR SI ZOPAKUJME 10 VĚCÍ, KTERÉ BYSTE MĚLI O ZÁKONU VĚDĚT :

1. Nové povinnosti se dotknou všech zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci – rozhodující bude počet zaměstnanců k 1. lednu příslušného roku.
2. Vnitřní oznamovací systém musí umožňovat ústní i písemný způsob oznámení, včetně možnosti osobního oznámení.
3. Povinné subjekty musí jmenovat fyzickou osobu („příslušná osoba“), která bude odpovědná za příjem a řešení oznámení, komunikaci s oznamovatelem v zákonných lhůtách i vedení zákonné evidence oznámení, a to pod sankcí pokuty až do výše 100 tisíc Kč v případě, že při své činnosti pochybí. Výkon činnosti příslušné osoby může být outsourcován.
4. Povinné subjekty mohou výslovně vyloučit příjem oznámení od oznamovatelů, kteří pro ně nevykonávají práci či obdobnou činnost (tj. obchodní partneři a třetí strany).
5. Oznámení musí obsahovat údaje o oznamovateli, jejichž správnost se presumuje. Anonymním oznamovatelům bude přiznána ochrana teprve tehdy, vyjde-li jejich identita později najevo. Ochrana nenáleží oznamovateli, který učiní tzv. vědomě nepravdivé oznámení.
6. Identita oznamovatele musí být důsledně chráněna a povinné subjekty musí zajistit, že vůči oznamovateli nebude učiněno žádné odvetné opatření (propuštění z práce, snížení mzdy, převedení na jiný druh práce atp.).
7. Skupinové oznamovací systémy nejsou podporovány.
8. Prohřešky povinných subjektů budou penalizovány pokutou až do výše 1 milionu Kč.
9. Potrestány mohou být i další osoby, které budou oznamovatelům bránit v podání oznámení nebo oznamovatele vystaví odvetným opatřením, a to pokutou až do výše 1 milionu Kč. Pokuta tak může být uložena např. nadřízenému či kolegovi oznamovatele, nebo zaměstnavateli oznamovatele, který podal oznámení u obchodního partnera zaměstnavatele.
10. Osoba vystavená odvetnému opatření bude moci proti povinným subjektům vznést nárok na náhradu nemajetkové újmy, přičemž v případném soudním sporu bude důkazní břemeno ležet na povinném subjektu.

Autoři: Mgr. Lívia Djukić, Mgr. Kateřina Nešpůrková, LL.M