… když zaměstnanec nebo jiná třetí osoba, která má privilegovaný přístup k informacím o organizaci, upozorní na možné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující veřejný zájem. Cílem oznámení je dosažení nápravy nekalého jednání, omezení škody nebo dopadení pachatelů.
Whistleblowing je vnímán jako efektivní nástroj pro odhalování protiprávního jednání ve společnosti a prevenci poškozování veřejných zájmů. Proto na úrovni Evropské unie, ale i v řadě zemí mimo Evropu, vznikla legislativa, která zaručuje oznamovateli minimální úroveň ochrany.
Oznamovatel může oznamovat interně v rámci vnitřního oznamovacího systému společnosti nebo na ministerstvu spravedlnosti a za určitých okolností je oprávněn oznámení i zveřejnit. Proto je velmi žádoucí mít vnitřní oznamovací systém funkční a důvěryhodný, aby jej oznamovatel použil jako svoji první volbu.
Zákon chrání oznamovatele upozorňující na protiprávní jednání v oblasti zadávání veřejných zakázek, finančních služeb, legalizace výnosů z trestné činnosti, daní z příjmů právnických osob, ochrany spotřebitele nebo životního prostředí, bezpečnosti a zdraví, ochrany soukromí nebo kyberbezpečnosti a v dalších vyjmenovaných oblastech.
Nová právní úprava významně posiluje ochranu oznamovatele, a proto whistleblowing je nutné vnímat jako součást risk managementu. Kromě splnění zákonné povinnosti slouží k předcházení finančních škod a poškození reputace společnosti, prevenci odpovědnosti právnických osob a zvyšuje důvěryhodnost společnosti jako etické a morální společnosti.
Můžeme Vám pomoci začlenit oznamovací systém do pravidel upravených ISO normami, jako je ISO 37301 (Compliance management systems) nebo ISO 37001 (Anti-bribery management systems). Už v červenci vyjde nová ISO 37002 (Whistleblowing management systems – guidelines), která bude stanovovat standard pro best practice whistleblowingu. FairWhistle je nastaven tak, aby těmto standardům vyhovoval.
Článek: Whistleblowing v ISO normách
Pozměňovací návrh zákona počítá s tím, že společnosti patřící do jedné skupiny by mohly mít jeden společný oznamovací systém. Obecně ale zákon povoluje společný oznamovací systém pouze pro povinné subjekty do 249 zaměstnanců.
Ano, za určitých okolností se oznámení nepovažuje za porušení bankovního tajemství nebo smluvní či zákonné povinnosti mlčenlivosti. Výjimku tvoří utajované informace, mlčenlivost advokátů, daňových poradců nebo lékařů, ale také zpovědní tajemství.
Chráněn je nikoli pouze oznamovatel, ale spolu s ním i široký okruh dalších osob jako např. osoby oznamovateli blízké, tedy jeho rodina, nebo osoby, které mu pomáhaly při zjišťování informací.
Whistleblowing pochází z anglického sousloví „to blow the whistle“ (zapískat na píšťalku) a má evokovat představu varovné píšťalky, která zazní, když se nehraje podle pravidel.
Správná a účinná implementace vnitřního oznamovacího systému je jednou z podmínek vyvinění se z trestní odpovědnosti právnických osob ve smyslu metodiky Nejvyššího státního zastupitelství, kterou Vám pomůžeme naplnit.
Zákon požaduje, aby oznamovatel měl možnost učinit své oznámení ústně, písemně a na žádost osobně. Jaké konkrétní kanály zvolíte je na Vás. Za best practice je dnes považována webová platforma, která umožňuje oznamovateli učinit oznámení odkudkoli, zůstat zcela anonymní, a přitom vést následnou komunikaci s organizací.
Příslušná osoba je klíčová osoba celého vnitřního oznamovacího systému. Jako jediná je oprávněná znát identitu oznamovatele (pokud ji oznamovatel uvedl) a je odpovědná ze jeho ochranu. Vede následnou komunikaci s oznamovatelem a odpovídá za posouzení důvodnosti přijatých oznámení. Je velmi důležité oddělit funkci příslušné osoby od běžných interních postupů, aby se zabránilo konfliktu zájmů a podezření z odvetných opatření, proto tuto službu ve FairWhistle nabízíme.
Každá organizace je povinna chránit identitu oznamovatele a předcházet jakýmkoli odvetným opatřením. Odvetným opatřením je například propuštění oznamovatele, snížení jeho platu nebo převedení na jinou práci. Tuto širokou ochranu má oznamovatel i tehdy, když společnost žádný oznamovací systém nezavede.
Oznamovatelem může být pouze fyzická osoba, a typicky jím bude zaměstnanec. Může však jít i o osoby pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, spolupracující OSVČ, společníky, akcionáře a další osoby v dohledových nebo řídících orgánech, dobrovolníky, stážisty nebo také dodavatele.
Za tento přestupek hrozí pokuta až 1.000.000 Kč nebo 5% z čistého obratu organizace. Oznamovatel dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, pokud mu byla odvetným opatřením způsobena nemajetková újma. Další finanční a reputační škody hrozí, pokud oznamovatel bude oznamovat veřejně (ministerstvu spravedlnosti nebo orgány veřejné moci).
Whistleblowing budou muset zavést všechny organizace s více než 25 (nebo 50) zaměstnanci, všichni zadavatelé veřejných zakázek, finanční instituce (banky, investiční fondy, pojišťovny atd.), obce s více než 5000 (nebo 10000) obyvateli a další osoby uvedené v návrhu zákona o ochraně oznamovatelů.
Povinné osoby budou muset whistleblowing zavést do 90 dnů ode dne účinnosti Zákona o ochraně oznamovatele. Přijetí tohoto zákona by mělo proběhnout v souladu s EU směrnicí nejpozději do 17. prosince 2021.
